Nic britského mi není cizí

a tak i já jsem se nechala strhnout a celý pátek (kromě doby, kdy jsem byla v práci) jsem strávila přilepená u obrazovky a sledovala královskou svatbu. Už ráno stačilo shlédnout pár podobných záběrů,



kdy Union Jack střídal Union Jack



a byla jsem jejich.

Slavnostní náladu jsem si chtěla udržet co nejdýl, a tak jsem večer popíjela červené a na BBC sledovala ty stejné záběry furt dokola. Když jsem se pak v jednu v noci probudila, ještě pořád si tam říkali ano.