Naposledy jsem byla v kině na filmu Control. Byli jsme na něm s Ondrou ve Světozoru asi měsíc a půl předtím než se narodil Mikuláš.Docela intenzivně jsem pak na Iana Curtise myslela. V létě mi Marcela přivezla ze Skotska knížku, kterou o Curtisovi napsala jeho žena Deborah. Knížka je stejně depresivní jako film, osobnost Iana Curtise mě tam však moc nepřesvědčila.
Včera jsem byla v kině poprvé po celé té dlouhé době. V pomaturitním studiu máme jarní prázdniny, čekala mě tedy jenom odpo hodina v ČSOB, tak jsem se rozhodla udělat si pěkné dopoledne. V Palace Cinemas na Andělu hráli od 11:45 Kawasakiho růži.
Hřebejka jsem nikdy nemusela a filmy, které od něho znám jsou mi spíš protivné. Schematičností postav, hláškami...Tohle je jeho první film, který mě dostal. Není dokonalý, ale má smysl, je to správný krok na cestě k zamyšlení se nad naší minulostí. Mě k zamyšlení dovedl. Herecké výkony velice dobré, někdy až strhující (Dana Kolářová a Lenka Vlasáková -scéna v lese).



Pak jsem měla ještě čas, tak jsem skočila do knihkupectví koupit Mikuláškovi tuhle knížku. Jsem posedlá nakupováním knížek do zásoby. Pak už třeba nebudou. Tak nezbývá než jen doufat, že Miky bude jako ten Gaston a taky se bude pořád ptát.