Dneska "Beatles" stopovali do Paříže. Tak jsem si vzpomněla, jak jsme tam stopovaly s Janou. V batohu namazané chleby, Jely jsme jenom na otočku a tenkrát nám to ještě přišlo jako výlet na jinou planetu. A pak ještě jak jsme byli s Romanem stopem v Holandsku, jak jsme zmokli a šli jsme se schovat do supermarketu, kde mě od mrazicích boxů šíleně studily nohy. Taky jak jsme spolu jeli do Marseille. Vzal nás chlapík, co chtěl udžovat v bdělém stavu, aby neusnul a mohl jet přes noc to chtěl i řidič vypravěče příběhu Kima). Měli jsme si s ním tedy povídat, ale šlo to jen horko těžko. Francouzsky jsme neuměli ani slovo, anglicky už jsem se tenkrát domluvila, ale ten pán moc neuměl. Tak si vybavuju, jak prostě uprostřed noci někde zastavil, zvrátil se v sedačce a asi hodinu spal. Pak se jelo dál a ráno jsme byli na jihu, taky v úplně jiným světě.
No tak tam všude mě teď Beatles vracej.
Dobrá zpráva dne je, že Miky už má zánět pryč-klepu na dřevo! Paní doktor mi řekla, že vypadá, jako bych ho měla s Jiřím Trnkou (tím malířem). Že je prej tak hezkej, jako ti hošíci, co je Trnka maloval. Tak to mi udělala radost.
No comments:
Post a Comment